Dlouho jsem si myslela, že Zlad! je z některé jihoevropské krajiny, ale opak je pravdou! I když se jeho angličtina nejeví jako jeho rodný jazyk, a to že neumí počítat od pěti do jedné (five, four, three, one :), jde o rodilého Australana :) to je překvapení! No pro mě rozhodně ☺
I letos připravilo knihkupectví martinus.cz Knižní šifru, kterou asi příliš představovat nemusím. Ale pro ty kdo by nevěděl o co jde - je to něco jako adventní kalendář - každý den během března se odhaluje kousek obrazu, na kterém je nakresleno celkem 64 knih. Jde o klasiku (povinnou četbu), ale i o knihy neznámé, které se ale dají uhodnout právě na základě daného obrázku (když popíšete přesně co vidíte :), občas to chce víc fantazie... A samozřejmě můžete i něco vyhrát :) více o celé soutěži zde
Ne ale o tom jsem chtěla. Dneska bych chtěla napsat o tom, že jsem moc pyšná na to, kam to knihkupectví Martinus dotáhlo :) a jsem hrdá na to, že zrovna knihkupectví, které pochází z mého rodného města je jedním z nejlepších knihkupectví na Slovensku, a pomalu si razí cestu i v České republice...
loňský obrázek Knižní šifry
Pamatuji si ještě dobu, kdy to bylo malé tmavé knihkupectví v koutku Slovenského komorného divadla, to se ale změnilo, když se Národný dom začal rekonstruovat a knihkupectví se muselo přestěhovat. To bylo někdy kolem roku 2000, knihkupectví se přestěhovalo a na stejné adrese sídlí dodnes. Pamatuji si jak jsme sháněli učebnice a slovníky angličtiny do školy, a nikde jinde než v Martinuse je neměli. Tehdy ještě málokdo tušil, že za pár let bude vše nesehnatelné tak snadno dostupné přes internet. A dovolím si tvrdit, že právě knihkupectví martinus.sk bylo mezi prvními internetovými obchody na Slovensku, že jejich strategie - při nákupu přes internet dostanete slevu, si získala mnoho zákazníků. I při pozdějším rozvoji e-shopů, bylo knihkupectví Martinus jedním z mála, ne-li jediným, které mělo některé publikace dostupné, případně je dokázalo nějakým zázračným způsobem zajistit. Ale nebylo by e-shopu a současného dobrého jména Martinusu bez jedné osoby, která to se "světem internetu" vždycky věděla, a tou osobou je Michal Meško. Pamatuji si ho ještě ze školy, kdy to byl "ten co založil referaty.sk" (referaty.sk byla pro většinu z nás nenahraditelná pomoc při psaní slohových prací, nebo čitateľského denníku/ povinné četby). Tady je pro inspiraci rozhovor s ním ☺
jo, jo kupon proti zkoušení byl super a dalo se s ním dobře kšeftovat, protože náklad časopisu byl omezený :) a myslím, že to bylo tak, že kdo do časopisu přispíval, měl časák zdarma ;)
Ale abych se zpátky vrátila k Matrinus-u, nákup tady je podle mého velmi uživatelsky a klientsky příjemný. Určitě každého potěší i dárek k nákupu navíc, ať už je to "blbá" papírová záložka, nebo tangram, ale potěší :) Pro mě je zajímavé i sledování toho "Co se u nás právě děje" (ve spodní části titulní stránky) - mapa Česko čte... a teď v březnu navíc dostanete ke každé objednávce i omalovánku šifry :) Věřím, že Martinus bude expandovat a brzo otevře kamennou prodejnu i v Praze, určitě si sem ráda zajdu na kafe...
Poslední dobou, resp. od té doby co začala vysílat Prima Comedy Central, se u nás doma přepíná, když začne Taková moderní rodinka (Modern Family), mimochodem super seriál, který vyhrál několik ocenění ☺ ale minule jsem se tak nějak "zamyslela" a přišla jsem na to, že v amerických seriálech převažuje trojdětný model rodiny. Právě i v TMR mají Dunphyovi tři děti, Simsponovi mají také tři děti, Grffinovi taky, v seriálu Krok za krokem měli Frank a Carol každý tři děti, a našlo by se dalších x rodinných amerických seriálů a filmů, kde jsou tři, případně i více dětí...
Když se kouknete kolem sebe, co vidíte? Dovolím si tvrdit, že ve většině případů jsou to rodiny s dvěma dětmi, v "ideálním" případě s dvou až tříletým odstupem. Nejen v Česku, ale i v řadě dalších evropských zemí je "klasický" model rodiny dvoudětný, nejlépe kluk a holka, to se pak některý rodiče můžou roztrhat pýchou, že právě jim se to povedlo...
...dvě děti ale nestačí...
...tedy pokud je v zájmu národa udržet populaci v stávajícím počtu. Myslím, že je celkem obecně známo, že k tomu, aby populace nevymírala, je nutné, aby každá žena měla 2,1 dítěte (ukazatelem je úhrnná plodnost - více zde, což je sice transversální ukazatel, ale je jedním z hlavních relevantních ukazatelů plodnosti). Jasně, nejde to udělat tak, že budu mít doma Jeníka, Mařenku a ručičku Evičky, to by zvládli asi všichni, ale někdo musí mít děti tři (a případně i více), protože na druhou stranu je mnoho žen, které děti vůbec nemají, nebo mají dítě jenom jedno. Což dobře dokumentuje právě úhrnná plodnost, která v roce 2014 (podle Eurostatu) v ČR dosahovala hodnoty 1,53. Takže k ideálnímu stavu nám chybí něco přes půl dítěte na ženu... (nejlépe z 28-ky je na tom Francie, která ale stejně hodnotu 2,1 nepřekročila (2014 - 2,01), naopak nejhůř je na tom Portugalsko, Polsko, Řecko...)
Poslední roky ale počet obyvatel České republiky více-méně, až na pár výjimek, roste. Jak to? No zatím růst populace zajišťují migranti, které tu tak mnoho lidí nechce, ale proč? Kdo bude zajišťovat důchody v budoucnu, když ne děti, které nemáme?
A proč je ideální mít děti jenom dvě, já sama mám dvě sestry a jsem za to ráda. Vyžívala jsem se v tom nekonečném přehazování rolí dvě proti jedné a nakonec všechny tři spolu proti všem :) Je to tím, že většina bytů je třípokojových, a že ten jeden pokoj je pro tři děti moc malý? Nebo je to tím, že strávit tolik let na mateřské resp. rodičovské (bez částečného úvazku) je nepředstavitelné? Nebo proto, že už by nezbylo místo v autě pro dalšího náhodného cestujícího? Nebo proto, že máma má jenom dvě ruky? (ale vždyť je tady i táta a ten má další dvě ;) Nebo je to čistě z ekonomických důvodů, že třetí by jsme už neuživili?
Zajímavým trendem poslední doby je ale mít další dítě v pozdějším věku, většinou v souvislosti s rozvodem. Zde paradoxně rozvodovost přispívá k vyšší plodnosti, čímž určitě nikoho nenavádím k rozvodu, či rozchodu ☺ ale pro mě, jako osobu, která ráda pozoruje lidi a vymýšlí si jejich osudy, je to zajímavé a obdivuhodné. Sama si teď nedovedu představit, a to mám dítě zatím jenom jedno, že bych měla mít dítě kolem čtyřicítky, už teď si říkám, že to mohlo přijít o 2-3 roky dřív... Že ve věku, kdy si já teď říkám, že už budu mít "klid" bych měla mít dalšího malého tvora, který obrátí domácnost a život naruby? Teď říkám "to si radši pořídím psa, nebo křečka", ale člověk nikdy neví... každopádně nechci aby bylo moje dítě jedináčkem, to jsem si taky na sedm let zkusila a bylo mi smutno. Záviděla jsem mým dvěma sestřenkám, které měly ještě bráchu, že nejsou nikdy samy, že se nikdy nenudí, že si mají vždycky s kým popovídat, jít s kým ven, a samozřejmě se spolu radovat a spolu čelit všem problémům života... Sdílená radost je totiž dvojnásobná (trojnásobná) radost, kdežto sdílené problémy jsou jen poloviční (třetinové)...
A jak jste na tom vy? Kolik dětí by jste chtěli ideálně a kolik reálně?
Víte co je to tiktaalik? Já jsem to taky dlouho nevěděla, až do ledna, kdy na přednášce ze zoologie jsem byla poučena, že se jedná pravděpodobně o přechodný chybějící článek mezi rybami (organismy, které obývali vodní prostředí) a tetrapody (neboli čtyřnožci). Jednoduše řečeno, jde o živočicha, který jako první vylezl z vody na souš :) Určitě tady nechci vést akademické debaty, jen mi přišlo strašně milé to slovo "tiktaalik", je to jako nějaká malá fazolka nebo tak...
tak dneska si zahrajeme jeden z dalších česko-slovenských hitů...
...mimochodem víte, že vložením pomlčky mezi "česko" a "slovensko" se tzv. zrovnoprávní vztah, kdežto "československo" vyjadřuje nadřazenost Česka nad Slovenskem?
a ještě závěrem, znáte překlad slova "cnieť" resp. "cnie sa mi" (z textu... "ešte sme spolu a už sa mi cnie")? Asi si to každý z textu domyslí (kdyby ne, tak - "stýská se mi"), ale nikdy jsem nikoho neslyšela, aby tento výraz použil v hovorové slovenštině... ☺
Tak máme tady nový týden, mimochodem už 11. v tomto roce, to to běží... za dva týdny se nám posune čas :) na to se moc těším, protože bude odpoledne dýl vidět, a to že nám to ubere jednu hodinu spánku? tak to jde od porodu mimo mě ☺
Poslední dobou se vedou celkem vážné debaty o používání palmového oleje, což je podle mě dobře, protože se alespoň trochu dostanou do povědomí lidí problémy spojené s tímto artiklem, ať už je to způsob pěstování, nebo zdravotní dopady na lidský organismus. Za mě velký palec nahoru má ZOO Praha, která se snaží ve svém areálu minimalizovat používání palmového oleje. V restauracích pražské zoo má palmový olej vstup přísně zakázán, a snahou je, aby se produkty, které obsahují palmový olej neprodávaly ani v automatech (to bude ale asi celkem obtížné, protože palmový tuk je naneštěstí skoro ve všem). Určitě stojí za pozornost i stránka, kde je seznam produktů, které palmový olej obsahují, a pokud tam náhodou není uveden výrobek, o kterém víte, že palmový olej obsahuje, určitě dejte o tom vědět!
Mnoho lidí, mě nevyjímaje, v souvislosti s palmovým olejem napadne otázka a co kokosový olej (kokosový tuk)? V první řadě bych chtěla uvést, že ne, není to to samé. Palmový olej je produktem plodů z palmy olejné (Elaeis guineensis), kdežto kokosový olej se získává z kokosovníku ořechoplodného (Cocos nucifera). O problematice používání palmového a palmojádrového tuku bylo popsáno nekonečně mnoho článků, stejně tak o výhodách používání kokosového tuku, o tom jak je super na vlasy, pleť, smažení, pečení, vaření...
zdroj: https://cs.wikipedia.org/
zdroj: https://cs.wikipedia.org/wiki/
Já jsem se mu stále z nějakého důvodu vyhýbala, ani nevím proč. Možná proto, že nevěřím "zázračným" potravinám, které někdo odněkud vyhrabe a tvrdí, že zajistí "nesmrtelnost". Vždycky mi trvá nějakou dobu, než přistoupím na hru trhu, a někdy se to ani nepovede. Ale minulý týden jsem viděla video, na které jsem tak dlouho čekala - kokosový olej není zázrak! Je to video z relace Teleráno (TV Markíza), kde pravidelně "účinkuje" MUDr. Bukovský, od kterého mám několik knížek (mimo jiné i Návod na prežitie pre bejby...) Jen ve zkratce - kdo používá olivový olej, ten ať ani neuvažuje o tom, že by přešel na kokosový, víc popisovat nebudu, video je zde...
Jsem ráda, že jsem kokosový tuk ani nevyzkoušela, já vím, že kdo si chce prosazovat svůj názor, tak si hledá informace hrající v jeho prospěch, ale podle mě je kokosový tuk velmi dobrým reklamním trikem, stejně jako kdysi aloe, agávového sirupu - taky žádné zázračné sladidlo. Určitě není zdravější než med, ale je asi tak 3x dražší, proč ho teda používat? Proč je lepší (v mnoha receptech na netu to najdete) používat sirup vypěstovaný kdovíkde i když je super bio, než med od českých včelařů? A ještě na závěr, slibuju poslední :) chlorella - "záchrance lidstva a zdraví", která sice obsahuje různé vitamíny a minerály, ale člověk údajně není schopen 90 % z nich získat (i na wikipedii se uvádí, že: "nikdy se nepotvrdily účinky Chlorelly na imunitní systém ani přesvědčivé důkazy o schopnosti potírat nádorové bujení"), ale nějaké placebo tam asi bude ☺
to bylo taky ve všem. Teď je to kokosový tuk a myslím si, že je značně předražený (proč je teda kokosový tuk v mnoha výrobcích společně s palmovým olejem, že by výrobci chtěli vykompenzovat negativní účinky palmového tuku kokosovým olejem, to asi ne). Stejně tak používání
Už několik dnů mám takový "divný pocit", jako by se mělo něco stát, nebo bych to možná spíš přirovnala k pocitu, když čekám, že mi šéf na něco přijde, ale teď žádného šéfa naštěstí nemám :) tak nevím kde se ten pocit bere...
Zatím je relativní pokoj, tak uvidíme do kdy... a i když jsme teprve v první třetině března, nezapomeňte - "chladný marec pomaly končí - čas na daňové priznanie". Už aby byl ten březen za námi...
Je hezké mít svůj den (mimo svátku a narozenin), tak si ho my ženy užijme ☺
zdroj: http://www.google.com/doodles
A kde se vzal Mezinárodní den žen? Je to den výročí stávky amerických švadlen, mezi cíle MDŽ patřilo zejména volební právo pro ženy (mimochodem věděli jste, že ve Švýcarsku bylo volební právo pro ženy uzákoněno až v roce 1971? v Portugalsku 1976 a v Lichtenštejnsku 1984?) a od roku 1975 tento den připomíná mezinárodní solidaritu žen za rovnoprávnost, spravedlnost, mír a rozvoj.
A všimli jste si, že se z MDŽ stává něco jako Valentýn? Všude samé reklamy na kytice, bonboniéry, spodní prádlo... ale koho nepotěší kytice voňavých tulipánů nebo tabulka kvalitní čokolády?
Já furt nějak řeším ty plenky (např. tady nebo tady), ale nedá mi to...
Stále používáme převážně ty látkové, ale občas potřebuju použít i papírové, a v tomto článku bych chtěla popsat svoje zkušenosti s některými jednorázovými plenkami...
Jako první jsme měly z Tesca - Tesco loves baby - to jsme měly ve velikosti 2 (spotřebováno 78 kusů) a 3 (spotřebováno 64 kusů) . Myslím, že celkem ušly, asi 2 nebo třikrát se stalo, že protekly, ale jinak o.k, design taky celkem fajn.
Jako další jsme dostaly Pampers (velikost 3), nebyly v původním obalu (z plenek byl udělaný "dort" - celkem praktická verze dortu pro kojené dítě:), takže přesný typ a počet plenek nevím (snad to někdo pozná z obrázku :) ale mohlo jich být kolem 80, asi. No každopádně žádný problém, nikdy nepřetekly, podle mně celkem dobře seděly (zatím dcera nemluví, tak nevím, jen usuzuji :) a jsou takové "přizpůsobivé". Za mě plus i ten design...
plenkový dort :)
Když nám pomalu docházely Pampersky, tak jsem přemýšlela nad jinou alternativou, protože ráda zkouším nové věci. Nakonec jsem se rozhodla pro papírové plenky z dm-ka - babylove. Tyto jsem pořídila ve velikosti 4, a jelikož jsem na ně někde četla celkem dobré recenze, koupila jsem větší balení (baleno v krabici - 2 x 42 kusů), a to jsem udělala chybu. Máme spotřebováno asi tak 60 kusů, ale hrůza, děs. Zkoušela jsem totiž používat tyto plenky na noc, když jsem myslela, že se dcera budí tak často, kvůli mokrým plenkám, a teda v součtu horší výsledek než klasické látkové plenky. Zkoušela jsem to asi 5x, ale v čtyřech případech plenka prostě protekla... Myslím, že to proteklo, když Špagetka spala na boku, ale nevím... Na druhou stranu, když dcera leží na zádech (v kočárku), tak jsou o.k., celkem dost toho vydrží (někdy je ta plena fakt těžká), ale pro pohyb jsou absolutně katastrofické. Dalším zklamáním pro mě při rozbalení bylo, že plenky jsou v podstatě bez designu - jsou čisto bílé, jen zapínací pruh je barevný. Já vím, ono to na funkci vliv nemá, ale po těch milých obrázcích na Pamperskách... No a další věc, která mi na nich vadí, je to otvírání suchého zipu, nedá se otevřít úplně, a tak divně drží... Moje doporučení? - příště nekupovat!
Po zkušenostech s plenkami z dm-ka, jsem si řeka, že příště jen Pampersky, ale jaksi jsem se nechala unést zvědavostí a koupila jsem v Lidlu nějaké ultra tenké na noc i den. V balení je jich naštěstí jen 29, a příště taky - nekupovat! Design je už lepší než u těch babylove, ale protekly, i když Špagetka ležela na zádech. Nechápu jak, ale měla mokrá celá záda (u těch babylove to bylo jenom kolem kyčlí), no a při pohybu taky protekly... A navíc mě rozčiluje to balení, plenky jsou v něm narvané, jako super kvůli velikosti balení, ale vytahují se tou otevírací části, a to mě štve, protože, musím zkoumat jestli náhodou netahám dvě plenky současně, nebo i tři... to mají alespoň ty babylove vyřešený dobře.
A co dodat závěrem? Snad jen to, že příště už dám na ověřenou kvalitu a koupím jen Papmpersky, žádné další experimentování (no ty babylove a toujours dopoužívám, ale už je nikdy nekoupím).
A jakou značku používáte vy? Vsázíte na kvalitu nebo na cenu?
I když slečnu Pytlounovou dvakrát nemusím, tak youtube mi v Mixu zařadil její písničku Jsem optimista a jako musím uznat, že celkem potěší :) tak snad potěší dnes i vás...
V tomto nehostinném období to neminulo ani nás... Ano, i nás přišel RaK, neboli rýmička a kašlíček... a to pěkně postupně. Začalo to mnou, a těch deset hodin ve škole mi k tomu moc nepomohlo, když jsem přišla domů, tak na teploměru zazářila 39-ka jak vyšitá... ale díky osvědčené ponožkové kůře, byla naštěstí do dalšího dne pryč.
Pak byl chvilku klid, ale ne na dlouho, schytal to náš nejmenší člen rodiny, to se naštěstí obešlo bez teploty, ale ta rýma stála za to. Zkoušela jsem použít ruční odsávačku hlenůbabylove z dm-ka, kterou jsem koupila ještě před porodem, ale efekt žádný. Možná by bylo lepší, kdyby to nasosávátko bylo menší a vešlo se do nosní dírky miminka (a to si myslím, že dcera má nos, zejména to co děla s dírkami, po tátovi :).
A jelikož se ještě můj malý "Pampúšik" nedokáže vysmrkat sama, tak jsme se hned vydaly do nejbližší lékárny a pořídily si odsávačku hlenů na vysavač, protože to chroptění bylo fakt strašný... Jasně, že jsem to nejdřív odzkoušela na sobě, protože můj manžel tvrdil, že náš vysavač (Kärcher, nelze redukovat výkon) jí "vysaje mozek". Po úspěšném sebetestu odsávačky, nebo jak já jí říkám - sopľocuc (dokud se nenarodila Špagýsek, tak jsem nevěděla, že něco podobného vůbec existuje), přišlo na řad vysávání hlenů (slovensky sopľov) naostro. Jak vidíte, tak náš sopeľocuc je průhledný, a tak velmi dobře vidím obsah vysávaných dutin :) asi jsem divná, to matky ale jsou, ale je to pro mě potěšení, když vidím co všechno vyšlo z toho malého nosánku ven (mému manželovi se totiž z toho dělá trošku nevolno), někdy se fakt divím kde se to všechno vzalo...
jinak by se to hodilo do pořadu "Kufr" nebo jak se to jmenovalo :)
Ale jako řeknu vám, ze začátku to byl strašný boj, už jen zvuk vysavače Špagetku vylekal a začala strašně ječet. Pak jsem ale jednou místo vysavače použila moje ústa (no mně to nejde, moje plíce to nedávají) a to jí přišlo strašně vtipné :) Takže teď začínáme tím, že ze sebe udělám šaška a pokouším se odsávat já, což jí strašně pobaví a pak jen přidáme vysavač a je vyluxováno ☺ a ještě jedna zkušenost - je dobré před odsáváním hleny "rozpustit", my stříkáme Physiomer, což je mořská voda ve spreji, a je to fakt lepší (vyzkoušejte si to i na sobě, ale myslím, že určitě příjemnější je "mokrá" varianta :)
A jako posledního to chytlo i manžela, ale naštěstí taky bez teploty :) jen doufám, že po tom včerejším a dnešním sněžení a dalším "super" výhledu počasí se RáčeK nezacyklí...
...a tady jen pro zajímavost článek o tom, že pojídání holubů a ohlodávání nehtů je pro vaši imunitu velice prospěšné :) tak že by prevence na příští rok?
Po zkušenostech s plenkami z dm-ka, jsem si řeka, že příště jen Pampersky, ale jaksi jsem se nechala unést zvědavostí a koupila jsem v Lidlu nějaké ultra tenké na noc i den. V balení je jich naštěstí jen 29, a příště taky - nekupovat! Design je už lepší než u těch babylove, ale protekly, i když Špagetka ležela na zádech. Nechápu jak, ale měla mokrá celá záda (u těch babylove to bylo jenom kolem kyčlí), no a při pohybu taky protekly... A navíc mě rozčiluje to balení, plenky jsou v něm narvané, jako super kvůli velikosti balení, ale vytahují se tou otevírací části, a to mě štve, protože, musím zkoumat jestli náhodou netahám dvě plenky současně, nebo i tři... to mají alespoň ty babylove vyřešený dobře. 
Pak byl chvilku klid, ale ne na dlouho, schytal to náš nejmenší člen rodiny, to se naštěstí obešlo bez teploty, ale ta rýma stála za to. Zkoušela jsem použít ruční odsávačku hlenů babylove z dm-ka, kterou jsem koupila ještě před porodem, ale efekt žádný. Možná by bylo lepší, kdyby to nasosávátko bylo menší a vešlo se do nosní dírky miminka (a to si myslím, že dcera má nos, zejména to co děla s dírkami, po tátovi :). 
