přílohy

Tak konečně jsem se odhodlala a začala psát. Tento článek mám v hlavě připravený už asi dva měsíce, ale moc se mi do něj popravdě nechtělo...

Největší dilema, které řeším od té doby co nebydlím na koleji (menza to jistila), je co budeme zítra vařit? Pokud vám nezáleží na zdraví a je jedno čím si zaplníte žaludek, tak no problem, v obchodě se dá vždycky něco splašit. Ale jíst bílé rohlíky s paštikou a obměňovat to bílými nejlevnějšími těstovinami, které se rozvaří už po dvou minutách s nějakou hnusnou rádoby omáčkou, tak to je nejkratší cesta k různým nemocem. A nedá mi to nenapsat - kdo šetří na jídle, tak pak to zaplatí v lécích... A není snad lepší si během zdravé části života užívat plnohodnotné jídlo, sice dražší, než pak ušetřené peníze minout na léky?

Ale abych se dostala k věci, když už tedy konečně vymyslíme (víc hlav, víc rozumu) co zítra k jídlu, tak polovinu jídla obvykle tvoří příloha. A když nechcete furt jíst jen svatou trojici - rýži, brambory a knedlík, tak se musíte v obchodě trochu porozhlédnout...

A co tedy u nás doma volíme jako alternativu klasické trojice? Nejčastěji je to cous-cous (kuskus), bulgur, jáhly, quinoa (merlík čilský) a pohanka. Jako náhrada brambor poslouží batáty, no a místo bílé rýže používáme radši tu naturální.

Pro ty, kteří nevědí o co jde:

- kuskus - v podstatě jde o těstovinu - kuličky krupice nejčastěji z pšenice. Je velmi snadný na přípravu, i když já to moc neumím, protože většinou všechno dělám od oka, takže příprava kuskusu je na manželovi... Ale v podstatě se jen zalije správným množstvím vroucí vody a nechá se nějakou dobu odstát pod pokličkou...

- bulgur - nalámaná celozrnná pšenice. Podle obalu je lehce stravitelný, nenadýmá a podporuje činnost střev (zdroj vlákniny). Obsahuje vitamín A, hořčík, fosfor a železo. Já ho připravuju bez předchozího namáčení (v poměru 1:3 - bulgur:voda se nechá asi 1 hodinu nabobtnat), takže ho dám do vařící vody a vařím 10-12 minut...

- jáhly - loupané obilky prosa. Jsou zdrojem vitamínů A, B, draslíku, fosforu, hořčíku (pro ty co nevědí - hořčík je magnesium, vím proč to píšu :), občas se totiž najde někdo kdo vás bude přesvědčovat o tom, že proti křečím je lepší magnesium než hořčík, ale to se snad učí v první hodině chemie...), vápníku, železa. Příprava je trošku složitější - nejdříve se jáhly musí 2-3x spařit vroucí vodou a poté se vloží do vařící vody na 20 minut, v poměru 1(jáhly):2(voda). Lze je vařit i v mléku. Proč se spařují? Protože jsou pak hořké, já jsem to tedy osobně nikdy radši neriskovala, takže nevím jak moc... A u jáhel pozor na žluknutí, protože obsahují poměrně dost tuku (oproti jiným obilovinám), takže rada - nekupujte si je do zásoby a koukejte na datum spotřeby.

- quinoa - tak merlík miluju úplně nejvíc, to jak křupe, to ničím nenahradíte :) je velká škoda, že je tak drahá, 250 g vás přijde klidně na sto korun, ale jednou za čas to za to stojí. A vařením celkem dost zvětší objem :) A co to vlastně je? Je to jihoamerická pseudoobilovina, která je používaná jako obilovina, řadí se do čeledi laskavcovité (stejně jako amaranth). Příprava je podobná jako u jáhel - nejdříve je potřeba jí spařit (stačí jednou) a poté nechat vařit cca 15 minut. Fakt škoda, že je tak drahá, ale prý je to i kvůli tomu, že je to "hit", no nechápu tomu...

- pohanka - neobsahuje lepek a proto jí často využívají jako alternativu celiatici (pohanková mouka). Pohanku tedy moc často nepoužíváme jako přílohu, ale spíš jako hlavní jídlo, a většinou sladké. Moje oblíbená varianta je s mrkví, jablkem, sušenými rozinkami a brusinkami a ořechy. Její příprava není náročná - vložit do vroucí vody, zhruba minutu povařit a poté hrnec zabalit do ručníku a nechat 20 minut odstát. Já jí teda ale většinou 15 minut vařím...

- batáty - neboli sladké brambory (nebo i povijnice jedlá). Když už se vám zají brambory, tak vřele doporučuji :) ale batáty asi nemusím nijak zvlášť představovat... Dají se klasicky uvařit i upéct. A když je u nás chuť na hranolky, tak většinou se peče v kombinaci - brambory, batáty a celer (bulva)

A co dodat závěrem? Snad jsem vás trochu inspirovala k zítřejšímu obědu :) Ale chci dodat ještě několik poznámek - 1) nikdy vodu, ve které vařím (rýže, těstoviny, quinoa, pohanka,...) nesolím, 2) pokud chcete využít vitamíny obsažené v potravinách nezapomínejte na tuky (protože DEKA vitamíny jsou rozpustné v tucích, ale to si taky pamatuji ještě ze základní školy), samozřejmě nemám na mysli sádlo, ale zdravější variantu - rostlinné tuky. Nemusíte mít pokaždé olivový olej, řepkový se mu v současné době celkem dobře vyrovná. Protože když někdy vidím jak někdo jí "super zdravé" potraviny a nepoužívá přitom tuk, a na něm ho budete taky hledat lupou, tak jsou mu ty potraviny zcela k ničemu, když se nemají vitamíny v čem rozpustit... a ještě na margo vitamínů - vitamín C je zcela zajistě, zejména v tuto roční dobu, nezbytný, ale víte, že všechno co přijmete nad 100 mg za den, tak vyloučíte močí? A k tomu také musím ještě něco napsat. Minule jsem četla nějaký duchaplný článek o tom, jakou děláme chybu, když jíme citrusové ovoce a banány v tomto zimním období, protože toto ovoce nás ochlazuje (proti tomu nic nemám), a že lepším zdrojem vitamínu C je pečený hruškový nebo jablečný koláč, který nás naopak zahřeje. Proti teplému hruškovému koláči taky nic nenamítám, ale, že by byl koláč zdrojem vitamínu C, tak to už je moc.... to se taky učí podle mě na základní škole, že podíl vitamínu C (rozpustný ve vodě) se tepelným zpracováním snižuje (wikipedia: "Při tepelném zpracování potravin v nich dochází k úbytku vitamínu C (včetně ohřevu v mikrovlnné troubě). Zpracováním se snižuje obsah vitamínu cca o 10% za každých 5 minut vaření, sušením až 50 %, šetrnější je dušení v páře. Velké ztráty způsobuje tepelná konzervace a blanšírování. Vitamín C se rozkládá oxidací a to rychleji při větší teplotě. Za pokojové teploty se ztrácí zhruba během měsíce (včetně džusů). U kandování dochází k obdobné ztrátě, ale lze ji zpomalit snížením teploty. Nejlepší je zdroj vitamínu C zmrazit či zabránit oxidaci (skladování tablet v suchých místech).")