rok 2016 aneb mám se učit

Měla bych se učit, tak zase vymýšlím co bych dělala jiného než abych se učila... Tak jsem se rozhodla, že zkusím taky trochu zbilancovat můj rok 2015 :) Hodně věcí jsem v tomto roce zažila poprvé, tak například:

- poprvé jsem byla těhotná (i když to jsem si přinesla už z roku 2014)

- poprvé jsem rodila a s tím souvisí mnoho dalšího, jako třeba to, že mě poprvé viděl gynekolog - chlap (toho jsem se vždycky strašně obávala, ale po tom co jsem si přešla těhotenstvím a porodem, tak už by mi byla jedno asi i baba jaga)

- samozřejmě s porodem souvisí ta nejdůležitější věc a to je moje dítě, takže poprvé jsem matkou :)

- zjistila jsem kolik toho takové mimčo potřebuje, od oblečení, přes plenky (a že jsme jich vypraly, vysušily a vyžehlily kolem 3.000 :), kosmetiku, Vigantol až po spací pytel, přebalovací podložku, hrací deku a... no vždyť to asi znáte sami moc dobře

- nebyla jsem za celý rok darovat krev (od 18 pravidelně daruji krev, a jelikož jsem byla těhotná a rok po porodu se nedaruje, tak mi to i celkem chybělo - ta atmosféra na celém oddělení a všechny ty procedury kolem - no kdo daruje, ten ví o čem mluvím)

- zato jsem darovala alespoň mateřské mléko a poprvé ve svém životě jsem kojila
- poprvé jsem byla v Praze na Silvestra :)
- pořídili jsme si naši první myčku (vřele doporučuji každému, ušetří to fááákt hodně času)
- zažila jsem první smích své dcery, a že je to ten nejlepší a nejupřímnější  smích na světě (nic mě nedokáže rozveselit víc)

Mezi další neopomenutelné okamžiky a začátky patří i začátek mého studia na vysoké škole (uvidíme jak úspěšné moje studium bude, určitě budu po zkouškách referovat ;). Do vzdělávací sekce bych zařadila i úspěšné absolvování e-learningových kurzů Evyna a kurzy sebeobrany. Samozřejmě, že se každodenně dovzdělávávam v oblasti starostlivosti o dítě - to bych zařadila do výuky na základní školy, protože, pokud chcete mít děti (a myslím, že v zájmu státu to určitě je), tak byste tento předmět rozhodně využili v praxi :) ne jako větní skladbu...

V roce 2015 jsem si vyzkoušela i jaké to mají lidi, co trpí nespavostí (během těhotenství jsem pravidelně usínala až kolem druhé hodiny ranní), co jsou trošku víc při těle (jinak je to strašně nepraktické, když si musíte sednout, abyste si zavázali tkaničku), jaké to je, když nemůžete vyjít menší kopeček nebo schody a funíte u toho jak parní lokomotiva. 

No bylo toho opravdu hodně, a už teď se těším na to, co nás čeká v roce 2016. Důležité je ovšem neztratit smysl pro humor a užívat si právě probíhající okamžiky (příliš nepřemýšlet nad tím co bylo, a co bude a co musím, protože v konečném důsledku nemusím nic :) Tak i Vám tedy přeji hodně zdaru a: "všechno nějak dopadne" - černá díra se jen tak neobjeví :)

A kdyby Vám zrovna do smíchu nebylo tak tady najdete několik rad a tipů od Karla Nešpora, mně osobně se líbí tento:

"Smích se sluchátky či knihou

Pokud byste měl chuť se při transportu hromadnou dopravou jen tak pro nic za nic smát a styděli se, můžete použít následující trik. Otevřete si nějakou knihu nebo si nasaďte sluchátka walkmana a rozesmějte se. Lidé si budou myslet, že se smějete tomu, co čtete nebo posloucháte, a váš smích je nebude udivovat.
Výhody: Takto se můžete dobře bavit i nad občanským zákoníkem.
Rizika: Někdo se vám může dívat přes rameno, co že to čtete tak legračního, a pak být z těch paragrafů dost otrávený."

protože celkem často se mi stává, že mě něco napadne (vtip, životní situace) a když se začnu smát, tak lidi koukají hodně divně, pak se musím usmívat i nad jejich výrazy :)

no a tohle mě rozesměje zaručeně - trošku neslušné, ale fakt to stojí za to :D

zdroj: https://www.facebook.com/robek0/photos/a.358587874325609.1073741827.358068044377592/435724299945299/?type=3&__mref=message_bubble