Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky
Zobrazují se příspěvky se štítkemcestování. Zobrazit všechny příspěvky

pondělí 5. prosince 2016

Cestování prstem po mapě

Před časem jsem přemýšlela jak "vylepšit" náš byt. Studium geografie ve mě přeci jen něco zanechalo, a tak první co mě napadlo, že bych si k mapě České republiky pořídila mapu světa nebo Evropy. A jako blesk z čistého nebe přišla nabídka spolupráce se stránkami Pixers.cz :)

no paráda, prý si můžu vybrat jakýkoliv motiv, jakékoli velikosti, typu a materiálu. Takže volba byla jednoznačná :)


Na výběr je nekonečně mnoho motivů a tvarů a pokud by bylo někomu málo, můžete si nechat vytisknout i vlastní fotografii, či obrázek. 


Takže já jsem si, jakožto ten geograf, vybrala nakonec mapu světa, na které jsou vyznačeny státy. Po dlouhém zvažování, kde bude mít nová mapa svůj domov, jsem nakonec zvolila kuchyň. Poté přišlo na řad měření - pořekadlo dvakrát měř, jednou řež, se tentokrát vyplatilo :) no a pak už jenom objednat. 

Stránky pixers.cz jsou celkem přehledné a intuitivní, tak jak to znáte z většiny dobrých e-shopů. 

Já jsem si zvolila typ fototapeta (nebudu přeci nic přilepovat lepící páskou (plakát) nebo snad vrtat (obraz :) a materiál pixerstick. Jak se později ukázalo, neprohloupila jsem. Tento materiál je sice dražší, ale k instalaci tapety nepotřebujete nic dalšího - přesně pro "šikovníky" jako já. Pixerstick je totiž možno opakovaně odlepovat a nalepovat, já jsem to zvládla napotřetí ;)




Na co tedy rozhodně před dokončením objednávky nezapomeňte (vím, o čem mluvím ;)
- vyberte si vlastní velikost, nejlépe tak aby vám zůstal celý obrázek (zaškrtněte možnost "uchovej celý obrázek" - při zadání jednoho rozměru automaticky dopočítá druhý)
- zvolte požadovaný typ - fototapeta, plakát, obraz nebo nálepka (vystřižená na požadovaný tvar)
- při fototapetě si vyberte materiál - já za sebe rozhodně doporučuji pixerstick


Poté jsem si počkala 6 pracovních dnů, než přesně na míru vyrobí a dopraví moji tapetu... 
a teď už se z ní při každém jídle vytěšuju, a nejen já :)



Tak kam se vydáme příště?





čtvrtek 11. února 2016

Malta - 4 roky poté

Tak už to budou pomalu čtyři roky, co jsme se s manželem vydali na svatební cestu na Maltu, ne nejeli jsme tam takhle v únoru... I když Malta leží ve Středozemním moři, tak momentálně, podle yr.no, je tam jen o 10°C víc než tady u nás v České republice, což moc ke koupání není ☺


Byli jsme tam někdy na přelomu května a června, moře bylo  tak akorát, žádné teplé **** /každý si domyslí/ a ani moc lidí v něm nebylo, i když na pláži byla hlava na hlavě :) Co mě ale vedlo k tomu, abych si vzpomněla na stát, kde jezdí jedna MHD po celé krajině? Už asi týden mám nějakou debku (=debilní náladu) a tak jsem si vzpomněla na slunečnou, teplou Maltu. Zároveň jsem během posledního měsíce přemýšlela, jaký bych si dala nealkoholický perlivý nápoj, protože jsem se letos rozhodla bojkotovat Kofolu, jelikož mi neposlali onu dlouho očekávanou pohlednici, tak mi nějak napadlo Kinnie. Je to maltézský "národní" nápoj, právě něco jako Kofola u nás. A tak jsem začala pátrat... kdysi ho měli v alkoexpert-u, ale zatím asi jediný prodejce na netu je mojekinnie. Nevýhodou je, že mají jen půllitry a plechovky, a to si musíte koupit celé balení... Ale prý ho mají i některé Globusy... Takže nakonec jsem se k "mému" Kinnie dostala, pro ty kdo neochutnal - má takovou typicky mírně nahořklou chuť, chvilku mi trvalo než jsem si na ni zvykla. A teď jsem se na ní moc těšila, Kinnie jsem neměla... no, tak asi od roku 2012 ☺

No dlouho se u nás to balení neohřálo, ale zahřálo stejně jako vzpomínka na Maltu.

Hledala jsem pro vás fotku, která by vystihla Maltu, protože když jsme odlétali, tak jsem řekla nikdy víc! Jasně, že bych tam teď jela znovu ☺ Ale kterou vybrat? tu která ukazuje, že všude se válejí kočky (dokonce v hospodách mají sklenice, kam můžete házet příspěvky na kočky)...


nebo snad nějakou švábí?


nebo snad tu, kde je vidět jak si Malťané nepotrpí na pořádek (jo to, že mají dráty jen tak pověšené mě hodně iritovalo)


a že popeláři se nevozí jako u nás (vzadu na vozidle), ale běhají a hážou černé pytle do pomalou jedoucího popelářského auta

ale i jejich kýčovitost je zajímavá (mít žárovky kolem soch svatých a vchodů do kostela - a i když je Malta rozlohou menší než Praha, tak je jich tady tak 5x víc),





















i registrační značka autobusů (BUS) stojí za povšimnutí (a rada pro nezkušené - když čekáte na zastávce na autobus, koukejte na opačnou stranu, než u nás, taky byste se nemuseli dočkat :)



Nebo by byla lepší Škodovka 120 s volantem na pravé straně?


 ale i "strážce" pláže stál za foto


A nejlepší nakonec, jednoznačným vítězem je fotka, která ukazuje, že Malťané jsou líní (já se jim teda ani nedivím, protože kdo by v tom teple nebyl?), ale jejich psi víc ☺(vidíte toho pána, jak nese svého psa?)


Byli jste někdy na Maltě? A čím překvapila vás?





pondělí 25. ledna 2016

doklady - potřebné i nepotřebné

Narozením to všechno začíná, i když ani ne tak narozením jako početím. Ještě předtím, než ten malý človíček vůbec spatří světlo světa, musí jeho rodiče, resp. matka vyplnit stohy papírů. Jeden formulář pro "Staťák" (Český statistický úřad), další pro nemocnici, další pro nevímkoho a ani nevím o čem. Už si to přesně všechno nepamatuji, ale bez vyplněných papírů vás v žádném případě nenechají porodit! To by bylo, aby nebyly vyplněné papíry a ještě, když nejste vdaná... no to máte další vyřizování... 

O čem ale chci psát, jsou doklady, které je nutné vyřídit po narození toho malého, nic o byrokracii netušícího tvora. Jako první na vás v nemocnici vybafnou, že je nutné, aby dítě bylo pojištěné, protože, kdo by jim proplatil všechny úkony? No je varianta, že to vezmete na sebe, ale proč? Zdravotní pojišťovnu "volíte" automaticky podle pojišťovny matky, nejlépe do 7 dnů od narození. Oukej, řeknete si, tak to není zas takový problém, hlavně když matka nemusí jít osobně do pojišťovny (může to vyřídit i jiný člen rodiny, snad se takový najde :), ono ale v pojišťovně vám nemusí věřit, že ten malý človíček vyšel na svět dne toho a toho a navíc - nemá přiřazené rodné číslo, takže co s tím? Napřed si musíte zařídit rodný list. A kde? Na matrice, pod kterou přísluší daná nemocnice. V menších městech to asi není takový problém, jedna nemocnice, jedna matrika. Ale v Praze je to trochu komplikovanější, i když si můžete "vybrat" v které nemocnici chcete rodit, když přijde čas porodu a zrovna ve vaší nemocnici není místo, šup s vámi tam, kde místo je. A tak se klidně může stát, že maminka z Ďáblic si bude muset zajít na Úřad městské části Praha 5... To je potom, podle mého názoru jedna z dalších nevýhod toho, když chce některá pražská mamča rodit v nemocnici v menším městě (ano, jsou i takové, a podle mě si to zbytečně komplikují, ale je tady svoboda výběru, tak proč ne?). Takže máme rodný list a zdravotní průkaz pojištěnce, v podstatě dva nejzásadnější doklady nezbytné pro další fungování. ZP, resp. potvrzení o pojištění (u VZP nám přišla kartička asi až za 2 měsíce) je celkem dost důležitý i když se chcete, resp. musíte (každý zodpovědný a rozumný člověk jistě chápe proč) hlásit u svého dětského lékaře. Ten vás přinejmenším, pokud je všechno v pořádku, odešle na kyčle a ledviny, což jsou také zdravotnická zařízení, a zde je také vhodné mít s sebou ZP (anebo si můžete hradit lékařské zákroky/prohlídky ze svých...). No a když dostanete na předpis Vigantol, jasně část si hradíte sami, ale pojišťovna se toho může účastnit také, tak proč ne? :)

A aby nebyl život tak jednoduchý, tak při cestování je dobré mít nějaký cestovní doklad. I když v současné době Schengenského prostoru, ale zase "uprchlická krize", no zkrátka před dvěma roky by vás asi na hranicích se Slovenskem nebo Německem nikdo nekontroloval, ale v současné době... jistota je jistota (že vás nepošlou zpátky). Rozhodovali jsme se mezi pasem a občanským průkazem. Pas pro novorozeně stojí 100 Kč, občanský průkaz 50 Kč. Oba doklady mají platnost 5 let, i když fotografie by měla odpovídat současné podobě... ale tak ta fotografie neodpovídala ani v den pořízení :) (jestliže dospělí vypadají na dokladech jako hledaní zločinci a podle této podobizny by je nepoznal ani jejich soused, tak dítě si nepozná ani vlastní matka). Rozhodli jsme se pro OP, přeci jen stojí o polovinu méně a je celkem pravděpodobné, že ho budeme během 2 let měnit (kvůli té podobě). V podstatě se zatím mimo Evropskou unii nikam nechystáme, takže pas by nám byl celkem zbytečný, občanka přeci jen zabere méně místa a já jí nosím všude s sebou v peněžence, pas by se válel doma v šuplíku a hrozilo by zapomenutí při cestování. Při vyřizování nezapomeňte, že vydání dokladu nějakou dobu trvá, u nás to bylo asi 21 dnů...



No a když chcete v Praze cestovat zadarmo :) tedy s dítětem do věku tří let, tak také potřebujete nějaký doklad, což jsem já netušila, ale stačí i pas, nebo občanka dítěte. Já jsem ovšem iniciativně pořídila za 20 nebo 30 korun průkaz dítěte do věku 3 let. Potřebovala jsem k tomu fotografii a rodný list, vyřídíte to asi kdekoliv v informačním centru dopravního podniku, na počkání. Já jsem si dokonce fotku nechala udělat ve fotocentru, ale paní na informacích řekla, že stačí černobílá vytištěná na klasický papír. Jo, a tady průkazka platí rok, právě kvůli té měnící se podobě. Když tak teď přemýšlím, tak je stejně lepší, že jsem si tu průkazku nechala udělat, protože jí mám nastálo v kočárku, to bych občanku nenechala, a když jede s kočárkem jiný člen rodiny, tak má cestování také zdarma (průkazka je vedena na dítě, ne na doprovod :) a jen ze zkušeností - nikdy mě s kočárkem nekontrolovali, i když kontrolovali celou tramvaj, nebo bus (asi slušnost revizorů :)


A když je dítě multi-kulti, neboli má rodiče každé jiné národnosti, lze v některých případech mít i dvojí občanství, takže přišel na řad i slovenský rodný list... Pro vyřízení slovenského rodného listu jsou dvě varianty - buďto si zažádáte na Slovenském velvyslanectví v Praze a zaplatíte v přepočtu (aktuálním kurzem) 25 €, nebo si při nejbližší, nebo té další :) cestě na Slovensko zažádáte na matrice (po nás to chtěli na matrice podle trvalého pobytu otce, i když podle stránek Ministerstva vnútra SR by to mělo jít na kterékoliv slovenské matrice) o vydání rodného listu. Tady také nezapomeňte na potřebné doklady - doklad totožnosti rodiče, oddací list (slovenský), originál nebo ověřenou kopii českého rodného listu (ten si nechají), potvrzení o pobytu v ČR, více najdete zde. Jak z velvyslanectví, tak z klasické matriky (tady taky vyplníte různé formuláře) zašlou žádost na speciální matriku, na které vám slovenský RL vystaví :) u nás to trvalo necelé dva měsíce, prý tam toho mají hodně :)




No a to by bylo asi tak všechno :) prozatím. Takže ve zkratce: jako první - rodný list, s tím půjdete na zdravotní pojišťovnu, kde vám vystaví průkaz pojištěnce (ať můžete vesele obíhat doktory). V případě potřeby občanský průkaz, nebo pas a podle toho jestli hodláte využívat hromadnou dopravu v Praze tak průkazku do věku tří let. 


Teď mi to tak ani nepřijde, ale když jsem byla čerstvě po porodu a v nemocnici na vás vybalili milion informací, co všechno musíte zařídit, tak jsem myslela, že to snad ani není možné. Ale porodili jsme v neděli, ve středu nás pustili a ve čtvrtek jsme už měli rodný list a podanou žádost o OP :) a v pátek manžel zařídil pojišťovnu. Jako být matkou sama, bez rodičů, manžela nebo kamarádů, tak nevím, tak snadné by to rozhodně nebylo :) Tak hodně zdaru a nervů při zařizování všeho potřebného :)

pátek 22. ledna 2016

jak poznáte matku kočárkovou?

Tak už mám více-méně po zkouškách, takže se můžu naplno opět věnovat psaní. Čím ale začít? Je toho tolik...



Asi začnu ze života :) Jak jsem tak posledních 14 dnů každý den cestovala s kočárkem i bez něj do školy a domů, někdy i dvakrát za den, jindy s kočárkem za manželem do práce a bez kočárku jsem pak pokračovala do školy, tak se mi občas stalo i to co se asi stane každé ženě (muži) - matce (otci) kočárkové. Mimochodem podle toho poznáte, že ona žena, či muž většinou jezdí tramvají, či autobusem s kočárkem. A příznaky?

                                

No v tramvaji vehementně hledá a mačká tlačítko na znamení výstupu s kočárkem, i když je bez kočárku :) A jak poznáte ženu - matku kočárkovou na zastávce? No, že zběsile mává na tramvaj, do které nastupuje :) 


Ano, i toto se stává, proto prosím nesuďte ty, kteří v tramvaji mačkají 2x tlačítko znamení nouze a na zastávce mávají na tramvajáka (ne není to jejich známý). Nejsou to blázni, jen zapomněli, že zrovna nejsou s kočárkem :)





No a největší stres zažívám, když vystupuju s kočárkem z metra? Proč? No protože tady žádné tlačítko na upozornění, že JÁ vystupuji není...